Důchod
nemusí být
nuda.

Začalo to počítačem pro syna

Můj příběh.

Jmenuji se Ivan Běhounek, ale na internetu mě většina zná jako GerontGamera nebo dědu. Je mi jednasedmdesát let, bydlím ve Vlašimi. Rozhodl jsem se, že svůj důchod neprosedím u televize nebo v parku, ale ponořím se do virtuálních světů. A musím říct, že je to jízda.

Moje herní historie začala vlastně docela smutně. Před více než dvaceti lety jsem se rozvedl a zůstal jsem sám. Syn tehdy rád hrál hry, a tak jsem mu chtěl udělat radost a pořídil mu počítač. Říkal jsem si, že by bylo fajn, kdybychom si někdy zahráli spolu, a tak jsem pořídil další. Jenže osud tomu chtěl jinak – náš vztah se postupně zkomplikoval, cesty se nám rozešly a já zůstal jen s tím počítačem a účtem na Steamu, kde se mi postupně kupily hry.

Přiznám se ale, že mě hry zprvu nijak zvlášť nechytly. Hrál jsem spíš tak napůl, bez většího nadšení. Zlom nastal až krátce před odchodem do důchodu. V posledním zaměstnání jsem potkal kolegu, který mi s obrovským nadšením doporučil God of War. Pamatuju si, jak jsem si říkal: "Ty vado, to je skvělý!" Přesně tahle hra, co v roce 2018 získala Game of the Year, ve mně probudila něco, o čem jsem ani nevěděl, že ve mně dřímá.

Během hraní mi začalo docházet, že by mě možná bavilo sdílet tyhle zážitky s někým dalším. Tak jsem se jednou známého Jardy zeptal: "Hele, myslíš, že by někoho zajímal dědek, který streamuje?" A on řekl, ať do toho jdu. Nepřemýšlel jsem dlouho, pořídil jsem kameru a vrhl se do toho. A víte co? Učit se ovládat streamovací platformy pro mě nebylo vůbec těžké. Dnes už mám celý "kombajn", který jsem si vytvořil pomocí Codexu a Streamer.bota. Během streamu můžou sledující spouštět děsivé klipy, já vidím chat na herním monitoru, během streamu můžu zapnout hlasité předčítání chatu a poku do chatu napíše někdo zprávu v cizím jazyce, objeví se překlad do češtiny.

Dneska už mám za sebou přes tři a půl tisíce odběratelů, ale pořád to dělám po svém. Nemám žádný pevný rozvrh – streamuju, jen když mám zrovna chuť, a hraju to, na co mám náladu. Často hry ani nedokončím, ale lidi si na mě zvykli. A pořád přicházejí noví, kterým tenhle přístup vyhovuje. Dělám to syrově, bez střihů a bez přetvářky. Všechno, co vidíte, se opravdu stalo – včetně toho, když zapnu stream a zjistím, že mi nefunguje kamera.

Občas si rád zahraju i horory, i když se u nich sem tam pořádně leknu. Jednou jsem se tak vyděsil, že jsem odjel na jezdicí židli dva metry od monitoru. Žertuju, že uvidíme, jestli to se mnou někdy sekne, zatím to naštěstí zvládám.

Opravdový zlom nastal, když si mě všiml známý streamer Agraelus a zmínil mě na Instagramu. Nejdřív jsem nevěřil,že je v chatu na mém streamu, myslel jsem, že si ze mě někdo střílí. Ale během hodiny mi najednou přibylo asi pět set odběratelů. To byl teprve šok!

Nedělám to kvůli penězům i když mne každá koruna potěší a dokonce už mám i členy na YT!Díky vám jsem si dokonce mohl pořídit novou kameru. Důchod mám sice skromný, ale na pohodlný život mi stačí. Pořád ale platí že hlavní je pro mě radost ze hry a ten úžasný kontakt s lidmi. S mnohými diváky sdílíme vzájemně svoje osudy a mám k nim osobní vztah. Můj plán je prostě užít si srandu a bavit se u her. Navíc si myslím, že je to skvělý způsob, jak si na stará kolena udržet bystrou mysl.

A když se mě někdo ptá na stáří, odpovídám pořád stejně: Je skvělý. Je to ta nejlepší část mého života. Už se hrozně těším na nové pecky – na Zaklínače 4, na nový Resident Evil nebo nový Silent Hill. A abych to měl ještě víc autentické, mám tady vlastní merch. První položkou jsou trencle, které na streamu často nosím. Tedy ne ty obnošené, ale fungl nové s mým autogramem! Podívejte se i na další věci a podpořte koupí můj kanál i vaši dobrou náladu.

Jsem jen obyčejný děda za klávesnicí, ale rád bych dokázal, že nejlepší dobrodružství může klidně začít až v důchodu. A hlavně – nuda fakt být nemusí.

Hölökyn kölökyn!